Návrh zákona o realitním zprostředkování byl schválen ÚPV

Předkládáme vám oficiální informaci, kterou zveřejnil Ing. Bc. Pavel Rakouš, vedoucí oddělení realitní činnosti z Ministerstva pro místní rozvoj

Vážení přátelé, vážení kolegové,

dovoluji si Vás informovat, že dnes byl Ústavně právním výborem doporučen zákon o realitním zprostředkování (sněmovní tisk 391) do druhého čtení s tím, že byl přijat jediný pozměňovací návrh č. 3377, který předložila poslankyně profesorka Válková spolu s poslankyní Malou a poslancem Ferim. Přijatý návrh naleznete v příloze; jediná legislativně-technická změna tohoto návrhu, kterou výbor přijal, je v něm vyznačena červeně. Znamená to, že možná již v příštím týdnu může být návrh projednán ve druhém čtení na plénu Sněmovny s doporučením gesčního Hospodářského výboru a s doporučením Ústavně právního a s jedním doporučeným pozměňovacím návrhem. Na plénu by se mohly projednat další pozměňovací návrhy, načtené do systému PSP, případně další, které přednesou poslanci.

 

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

2018

VIII. volební období

________________________________________________

Pozměňovací návrh

poslanců Heleny Válkové, Táni Malé a Dominika Feriho

k vládnímu návrhu na vydání zákona o realitním zprostředkování

a o změně zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

úprava schválená ústavně právním výborem 18. září 2019

(SNĚMOVNÍ TISK č. 391)

I. Text pozměňovacího návrhu

  1. Název zákona zní:

Zákon

ze dne ……………. 2019

o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů

(zákon o realitním zprostředkování)“.

2. § 4 zní:

㤠4

  1. Realitní zprostředkovatel v rámci zprostředkovávané záležitosti není oprávněn nabízet

a) úschovu za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy,

b) zprostředkování poskytnutí takové úschovy někým jiným než bankou, zahraniční bankou vykonávající v České republice činnost prostřednictvím pobočky, notářem, advokátem nebo v souvislosti s exekučním, soudním nebo jiným řízením soudním exekutorem.

(2) Na žádost zájemce podanou v písemné formě na samostatné listině může realitní zprostředkovatel poskytnout úschovu peněžních prostředků za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy, pokud

  1. smlouva o úschově je v písemné formě,
  2. účet u banky, zahraniční banky vykonávající v České republice činnost prostřednictvím pobočky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „banka“), na kterém jsou uloženy peněžní prostředky, je
  1. zřízen pro každého uschovatele jako samostatný účet úschovy,
  2. veden na jméno realitního zprostředkovatele zapsaného ve veřejném rejstříku,
  1. informuje banku v souladu se zákonem o bankách o tom, že majitelem uschovaných peněžních prostředků je třetí osoba,
  2. o každé úschově učiní záznam v jím vedené evidenci úschov, která zahrnuje

1.  identifikační údaje o uschovateli a příjemci, a to pokud je uschovatel nebo příjemce fyzickou osobou všechna jména a příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, dále místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství; jde-li o podnikající fyzickou osobu, též její obchodní firmu, odlišující dodatek nebo další označení, místo podnikání a identifikační číslo osoby; je-li uschovatel nebo příjemce zastoupen, též tyto údaje o jeho jednajícím zástupci; pokud je právnickou osobou obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo, identifikační číslo osoby nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí; u fyzické osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, údaje ke zjištění a ověření její totožnosti; případně údaje o zástupci právnické osoby, který v daném případě jednal, a pokud je správcem svěřeneckého fondu jeho označení a identifikační údaje jeho správce, obhospodařovatele, nebo osoby v obdobném postavení,

2.   údaje o výši peněžních prostředků a o měnové jednotce,

  1. datum přijetí peněžních prostředků do úschovy,
  2. údaj o době trvání úschovy, případně podmínky stanovené realitnímu zprostředkovateli pro vydání peněžních prostředků z úschovy uschovateli nebo příjemci, a způsob doložení splnění těchto podmínek realitnímu zprostředkovateli,
  3. označení účtu nebo účtů, na který nebo na které mají být peněžní prostředky vydány z úschovy příjemci a identifikační údaje osoby, která je jeho majitelem, není-li to příjemce,
  4. datum vydání peněžních prostředků uschovateli nebo příjemci.

   (3) Přijetí peněžních prostředků do úschovy a jejich vydání z úschovy lze jen bezhotovostním převodem; jiným způsobem nelze peněžní prostředky předat.

(4) Současně s poskytnutím první úschovy peněžních prostředků za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy informuje realitní zprostředkovatel o této skutečnosti obecní živnostenský úřad.

(5) Realitní zprostředkovatel není oprávněn použít peněžní prostředky na účtu úschovy jinak než v souladu s účelem realitní smlouvy.

3. V § 20 se vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Kontrolu nad dodržováním povinností stanovených v § 4 vykonávají obecní živnostenské úřady.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

4.  § 21 a 22 znějí:

㤠21

Přestupky

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako realitní zprostředkovatel dopustí přestupku tím, že

a) nesplní některou z povinností podle § 4,

b) není pojištěna podle § 7 odst. 1 nebo 2, nebo

c) nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 4.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),

b) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),

c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c).

§ 22

Projednávání přestupků

    Přestupky podle § 21 odst. 1 písm. a) projednávají obecní živnostenské úřady. Přestupky podle § 21 odst. 1 písm. b) a c) projednává ministerstvo.“.

5. Za část druhou se vkládá část třetí, která včetně nadpisu zní:

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o bankách

§ 26

V § 41e zákona č.  21/1992 Sb. o bankách, ve znění zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 156/2010 Sb. a zákona č. 41/2011 Sb., se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „nebo o peníze přijaté realitním zprostředkovatelem do úschovy podle zákona o realitním zprostředkování“.

Dosavadní část třetí se označuje jako část čtvrtá a § 26 se označuje jako § 27.

II. Odůvodnění

Cílem návrhu zákona je zlepšení prostředí realitního trhu a zvýšení ochrany klientů realitních kanceláří a zejména spotřebitelů na trhu realitních služeb. Tento účel však původně navrhované ustanovení § 4 nesplňuje. Ačkoliv totiž zakazuje realitnímu zprostředkovateli nabízet úschovu a ukládá mu pouze doporučovat jen úschovu prováděnou bankou, zahraniční bankou, notářem nebo advokátem, i nadále umožňuje realitním zprostředkovatelům provádět zcela libovolně a bez pravidel úschovy kupních cen nemovitostí na základě uzavřených realitních smluv. Vzniká riziko, že dojde ke „smíchání“ peněžních prostředků zájemce s peněžními prostředky realitního zprostředkovatele a že dojde ke krytí jeho provozních nákladů těmito svěřenými prostředky.

Na druhou stranu je třeba připomenout, že provádění úschovy peněžních prostředků u realitního zprostředkovatele, pokud bude mít přesně stanovená pravidla, může být pro běžné klienty a zejména pro spotřebitele výhodné. A to především proto, že je operativnější (realitní zprostředkovatel se účastní jednání a zná podmínky realitní smlouvy uzavřené mezi prodávajícím a kupujícím) a dále též méně nákladné. Je důležité si uvědomit, že realitní zprostředkovatel může být a často bývá, zejména v případě opakované spolupráce s konkrétním klientem, pro takového klienta známější a důvěryhodnější osobou, než jiní zákonem jmenování schovatelé.

Z uvedených důvodů se v návrhu zákona výslovně umožňuje realitním zprostředkovatelům, aby prováděli úschovu peněžních prostředků za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy, ovšem za zákonem stanovených podmínek. Tyto podmínky jsou následující:

– žádost zájemce o úschovu musí být učiněna v písemné formě, a to v zájmu jeho ochrany

– písemná forma smlouvy o úschově; není možné, aby byly úschovy peněžních prostředků v řádech milionů Kč realizovány bez písemné formy smlouvy o úschově,

– výhradně bezhotovostní převody na účet úschovy a z něj (transparentnost),

– vedení zvláštních (samostatných) účtů pro jednotlivé úschovy a jejich řádné označování,

– pravidla pro nakládání s finančními prostředky,

– vedení evidence úschov se zákonem stanoveným rozsahem údajů.

Zákonná úprava úschovy peněžních prostředků u realitního zprostředkovatele navíc umožní sjednání takových podmínek vedení účtů úschovy s úschovami, které nabízejí banky či advokáti, a to že prostředky na těchto účtech složené budou považovány za peněžní prostředky klientů a nebudou postižitelné v případě exekuce či insolvence realitního zprostředkovatele. Bez této úpravy jsou totiž veškeré účty, na kterých realitní zprostředkovatel deponuje finanční prostředky složené klienty, běžnými účty realitního zprostředkovatele a peněžní prostředky na nich složené nejsou chráněny v případě exekuce nebo insolvence uvalené na realitního zprostředkovatele.

III. Úplné znění dotčených ustanovení s vyznačením navrhovaných změn

§ 4

  1. Realitní zprostředkovatel v rámci zprostředkovávané záležitosti není oprávněn nabízet

a) úschovu za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy,

b) zprostředkování poskytnutí takové úschovy někým jiným než bankou, zahraniční bankou vykonávající v České republice činnost prostřednictvím pobočky, notářem, advokátem nebo v souvislosti s exekučním, soudním nebo jiným řízením soudním exekutorem.

(2) Na žádost zájemce podanou v písemné formě na samostatné listině může realitní zprostředkovatel poskytnout úschovu peněžních prostředků za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy, pokud

  1. smlouva o úschově je v písemné formě,
  2. účet u banky, zahraniční banky vykonávající v České republice činnost prostřednictvím pobočky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „banka“), na kterém jsou uloženy peněžní prostředky, je
  1. zřízen pro každého uschovatele jako samostatný účet úschovy,
  2. veden na jméno realitního zprostředkovatele zapsaného ve veřejném rejstříku,
  1. informuje banku v souladu se zákonem o bankách o tom, že majitelem uschovaných peněžních prostředků je třetí osoba,
  2. o každé úschově učiní záznam v jím vedené evidenci úschov, která zahrnuje

1.  identifikační údaje o uschovateli a příjemci, a to pokud je uschovatel nebo příjemce fyzickou osobou všechna jména a příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, dále místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství; jde-li o podnikající fyzickou osobu, též její obchodní firmu, odlišující dodatek nebo další označení, místo podnikání a identifikační číslo osoby; je-li uschovatel nebo příjemce zastoupen, též tyto údaje o jeho jednajícím zástupci; pokud je právnickou osobou obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo, identifikační číslo osoby nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí; u fyzické osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, údaje ke zjištění a ověření její totožnosti; případně údaje o zástupci právnické osoby, který v daném případě jednal, a pokud je správcem svěřenského fondu jeho označení a identifikační údaje jeho správce, obhospodařovatele, nebo osoby v obdobném postavení,

2.   údaje o výši peněžních prostředků a o měnové jednotce,

  1. datum přijetí peněžních prostředků do úschovy,
  2. údaj o době trvání úschovy, případně podmínky stanovené realitnímu zprostředkovateli pro vydání peněžních prostředků z úschovy uschovateli nebo příjemci, a způsob doložení splnění těchto podmínek realitnímu zprostředkovateli,
  3. označení účtu nebo účtů, na který nebo na které mají být peněžní prostředky vydány z úschovy příjemci a identifikační údaje osoby, která je jeho majitelem, není-li to příjemce,
  4. datum vydání peněžních prostředků uschovateli nebo příjemci.

     (3) Přijetí peněžních prostředků do úschovy a jejich vydání z úschovy lze jen bezhotovostním převodem; jiným způsobem nelze peněžní prostředky předat.

(4) Současně s poskytnutím první úschovy peněžních prostředků za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy informuje realitní zprostředkovatel o této skutečnosti obecní živnostenský úřad.

(5) Realitní zprostředkovatel není oprávněn použít peněžní prostředky na účtu úschovy jinak než v souladu s účelem realitní smlouvy.

§ 20

Kontrola

(1) Kontrolu nad dodržováním povinností stanovených v § 5 vykonávají obecní živnostenské úřady. Živnostenský úřad je oprávněn si vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů podle zákona o Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

CELEX: 32015L0849

(2) Kontrolu nad dodržováním povinností stanovených v § 4 vykonávají obecní živnostenské úřady.

(3) Kontrolu nad dodržováním povinností podle § 7 odst. 1, 2 a 4 vykonává ministerstvo.

(4) Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění realitnímu zprostředkovateli, který nezajistí, aby jeho skutečným majitelem byla osoba splňující podmínky bezúhonnosti podle § 5 odst. 1, nebo neodvolá fyzickou osobu podle § 5 odst. 4 nebo právnickou osobu podle § 5 odst. 5 věty druhé.

CELEX: 32015L0849

§ 21

Přestupky

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako realitní zprostředkovatel dopustí přestupku tím, že

a) nesplní některou z povinností podle § 4,

b) není pojištěna podle § 7 odst. 1 nebo 2, nebo

c) nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 4.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),

b) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),

c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c).

§ 22

Projednávání přestupků

    Přestupky podle § 21 odst. 1 písm. a) projednávají obecní živnostenské úřady. Přestupky podle § 21 odst. 1 písm. b) a c) projednává ministerstvo.

***

Změna zákona o bankách

§ 41e odst. 6:

(6) Za pohledávky z vkladů podle § 41f se zvýšená náhrada podle odstavce 3 neposkytne; to neplatí, pokud je pohledávka z vkladu částkou předanou do notářské úschovy podle notářského řádu nebo jde o peníze přijaté advokátem do správy podle zákona o advokacii nebo o peníze přijaté realitním zprostředkovatelem do úschovy podle zákona o realitním zprostředkování.

Tomáš Kučera
Tomáš se v realitách pohybuje od roku 1999. Osm let působil jako člen rady Asociace realitních kanceláří ČR. Je certifikovaným makléřem, v oboru nejvyhledávanějším lektorem, mediálně nejznámějším realitním expertem a zajišťuje prodej a nákup nemovitostí i pro VIP osobnosti. Založil v Česku a na Slovensku nejúspěšnější realitní institut CHYTRÝ MAKLÉŘ a jeho vzdělávacími programy projde ročně více jak 7 000 makléřů a manažerů. Autor knih pro makléře. Moderátor na rádiu Frekvence 1. S Ivo Tomanem spoluautor pořadů Návod na úspěch na rádiu ZET BBC.