Autor nového občanského zákoníku se zbláznil!?

Koupili byste si byt či dům na zkoušku? Tedy, že si ho koupíte a za rok za vámi prodávající přijde a řekne, že ho chce zpátky? A vy byste to museli udělat!
Podle nového OZ se to klidně dít může. A nejen to…

Co třeba takhle situace: Autoři nového OZ tomu říkají výhrada lepšího kupce. Prostě si koupíte dům a prodávající za vámi může do roka přijít a říct: „Pardon, mám lepšího kupce, takže mi ten barák vraťte“.
Zdá se vám to šílené? Tím to nekončí.
Nový zákoník navíc říká: Kdo je lepší kupec, rozhoduje prodávající a rozhodná nemusí být vyšší cena, ale pouze subjektivní posouzení prodávajícího.

Dokážete si představit šílence, který by na takové podmínky v kupní smlouvě přistoupil?
Proč nám autoři takové možnosti vůbec podsouvají, proč se při tvorbě nezeptali lidí z oboru? I laik by jim na to odpověděl, že je to nesmysl a ať prostě napíší, že při prodeji respektive koupi nemovité věci je nutné si podmínky uzavřít písemnou formou a co si dvě strany dohodnou, to bude platit.

Jéééénže.

Nový občanský zákoník dokonce umožňuje, že vedlejší ujednání si mohou prodávající a kupující domluvit ústně. Velmi dobře si dokáži představit, co vše to může způsobit. Někdo někomu prodá či si koupí dům a pak dodatečně přijde s tím, že si ještě přece ústně domluvili to a tamto. A protože žijeme v česku, jistě k tomu bude mít dotyčný celou řadu svědků a úžasnou pohádku, se kterou u soudu třeba i uspěje. A i kdyby neuspěl, už jen to, že takový spor může vzniknout, je prostě špatně.

Co s tím?

Varianta 1., ta jednodušší: Upravit občanský zákoník, aby šla i vedlejší ujednání, která se netýkají změny vlastnických práv, sjednat pouze písemně. Nedávno jsem viděl v televizi hovořit právníka, kterého se reportérka zeptala, proč tedy autoři tyto nezdařilé body nového OZ nenapraví. Odpověděl, že to by museli nejdříve autoři uznat, že tam takové věci jsou. A to neudělají.

Varianta 2., ta reálnější:  Výslovně do každé kupní smlouvy napsat vždy formulku: Nebylo dohodnuto žádné vedlejší ujednání. Pak k takovéto situaci nikdy nedojde, bude-li každý, opravdu každý autor kupní smlouvy vědět, že to tam má napsat. Tudíž se zase nemohu zbavit pocitu, že se takové případy stanou.

Všechno špatné pro něco dobré.

Na druhou stranu to je potřeba brát z té pozitivní stránky. Nový OZ je pro makléře bezedná studnice zajímavých informací, které by měl makléř znát. Ale POZOR! makléř by je neměl jen znát, makléř by měl UMĚT PRODAT, že je zná.

Co se stane, když tuto výše uvedenou informaci sdělíte majiteli nemovitosti při náběru? V jeho očích se okamžitě stáváte odborníkem na reality, který je profesionál, co se vyzná. A přesně takového makléře přece klienti chtějí. A víte, co je báječné? Že takových zajímavých informací je v zákoníku veliká spousta.

Vědět víc je cesta k úspěchu.

Tomáš Kučera, ředitel vzdělávacího institutu CHYTRÝ MAKLÉŘ.