Všichni jistě dobře známe letáček tvářící se jako inzerát soukromé osoby s textem „Koupím byt v této lokalitě – platba hotově“. Schopné makléře jistě nikterak nepobouří mnou připsaná značka. Protože takový inzerát by měl právě takovouto značku obsahovat.
Co mě přimělo k napsání těchto řádků? Má dovolená a navzdory tomu, že jsem v podstatě abstinent, tak sezení na baru s mužem za pultem jménem Vladimír. Znáte to, točíte se kolem realit, tak o tom pochopitelně všude hovoříte a na baru to jde kolikrát i samo. Hosty obsluhoval, věřím, že se neurazí, průměrně inteligentní barman ve věku něco nad padesát. Tudíž si ho dovolím zařadit do kategorie průměrný Čech (a nemyslím to zle). Proč ho takto škatulkuji? Protože tento průměrný občan mi položil otázku:
„Hele, to mi řekni …“ ono bylo totiž hodně po půlnoci, takže tykání bylo na místě, „… proč ty pitomý makléři lepjej na vchody ty svoje inzeráty, že kupí byt v této lokalitě a ještě tam připíšou platba hotově?“
„Nevím, asi nejsou schopni jinak nabrat nemovitost.“
„Každej blbec si to číslo přece vygooglí a když zjistí, že je to číslo nějakýho makléře, okamžitě si ho zařadí mezi podvodníky a nikdy mu nezavolá“.
To ale není všechno, co mi průměrný Čech sdělil. To co pokračovalo, je možná ještě zajímavější.
„A nejenom, že nikdy nezavolá jemu, ale i taková realitka, co ho zaměstnává, si to u mě definitivně podepsala (podpisem zřejmě nemyslel výhradní spolupráci). A ještě něco ti řeknu, o takový realitce, která se snaží uhnat svý zákazníky takovýmhle podfukem, o tý každej rád řekne svejm známejm. Dřív, nebo pozdějc si taková partička vyčůránků podřízne větev. Proč to ty makléři dělaj?“
Dodatečně se omlouvám za Vladimírovu mluvu, přeci jen byla pokročilá hodina, a jak jsem uvedl, je to normální průměrný Čech. Ale zpět k jeho otázce. Proč to ty makléři dělají? Pokrčil jsem rameny a pak přeci jen začal vysvětlovat. Oni si ti makléři neumí najít klienty a nemovitosti profesionálním způsobem, tak se snaží všelijak. A nejhorší na tom je, že to není často z hlavy makléře, ale jsou realitní kanceláře, které tyhle věci své makléře dokonce učí!
„Blbci“.
Výstižná reakce Vladimírova. „A to se to neuměj naučit jinak? Když neumím namíchat medvěda, tak jdu a někde se to naučím ne?“ A jak pokračovala naše konverzace? Vysvětlil jsem Vladimírovi, že existují kurzy, kde se makléři naučí hledat klienty poctivým a profesionálním způsobem, že se mohou naučit, jak je klienti budou vyhledávat sami, jak si vytvořit databázi klientů, jak uzavírat pro klienta výhodnou výhradní spolupráci.
„Jenže, to je asi drahý jako prase ne?“
Ano, je to drahé, stojí to asi jako 80 piv. „Za patnáct stovek a nemusej ze sebe dělat neschopný makléře?“ Přispěchal s hbitým výpočtem a výstižným přirovnáním Vladimír. Zvláštní, jak barmanům jdou počty i nad ránem.
Omlouvám se, zda výše uvedený text některé makléře pohoršil, ale to ne já, to průměrný barman. Díky němu jsem zjistil, že praktiky některých realitních kanceláří nevadí jen nám z branže, ale dokonce i klientům. A za to jsem velmi, velmi rád. Když si totiž někdo řeže větev, na které sedí hodně, hodně vysoko, jednoho dne si namele. A na ten den se těším. A vy?
Tomáš Kučera, ředitel vzdělávacího institutu CHYTRÝ MAKLÉŘ.