Pravda bolí! Aneb co by měl klient vědět, ale většinou neví

Kdyby klient věděl o realitním trhu totéž, co profesionální (profesionální!) makléř, odpadla by veškerá diskuse na téma: exkluzivní spolupráci nechci, nic vám nepodepíšu, dám to do víc realitek, prodám si to sám…

Jenže většina klientů z pochopitelných důvodů realitní trh nezná a stejně tak nezná praxi prodeje nemovitostí.

A co je úkolem makléře?

Vhodnou formou vše klientovi sdělit nebo mu pomoci, aby si na to přišel sám. Ale protože tohle je blog, dovolím si ke klientovi mluvit otevřeně, možná až příliš otevřeně.

Vážený kliente…

1. Dnes prodeji nemovitostí vládne internet

Lidé srovnávají, znají, prohlíží cenové mapy… Tudíž se rovná zázraku, že najdete pološíleného kupce, který za vaši nemovitost zaplatí nesmysl. A zapomeňte i na to, že si vaši nemovitost koupí za nesmyslnou cenu bohatý podnikatel z Ruska. Leda že byste vlastnili Ještěd.

2. Nemovitost, která se neprodá do dvou měsíců,
aniž by se snížila cena, se prostě neprodá

Tečka. Leda že byste vlastnili Karlštejn.

3. Příliš vysoko nastavená cena způsobí neprodejnost nemovitosti

A to, i když se později zlevňuje. Kdo by důvěřoval zboží, které někdo zlevnil hned několikrát, protože ho do teď nikdo nechtěl?

Příklad: Vyhlédnete si fantastickou televizi za 30 tisíc. Po čtrnácti dnech ji zlevní na 25, později na 20 a pak na 17 tisíc. Už to nebude fantastická televize, bude to pro vás „nějakej šmejd“, který nikdo nechce, proto ho pořád zlevňují. A vy už ho taky nechcete. A když už se přeci jen prodá, tak za méně, než kdyby se cena nesnižovala tak skokově. Takže tzv. pod cenou.

4. Sami oslovíte méně klientů

Zkusíte prodat nemovitost sám? Jenže na každého jednoho vámi osloveného potenciálního kupce my oslovíme dalších deset.

To je jako byste chtěli jet na dovolenou do Bibione a vzali si na to kolo. Potrvá to dlouho, bude to náročné a možná někde v půli vás to přestane bavit. My létáme letadlem, tak nás nechte dělat svou práci.

5. Bezpečnost je nade vše

Kam myslíte, že zabrousí zloděj – tipař na byty a domy? Co třeba na nějaké stránky, kde si majitel nemovitost prodává sám?

Vždyť tam mu vše naservírujete na zlatém podnose. Dáte mu číslo přímo na sebe. Nikdo nestojí v cestě tomu, abyste si ho pozvali dál. Vy ho krásně provedete celým bytem, prozradíte vše o sousedech, on zjistí, zda máte psa, alarm, dovolíte mu otevřít skříně, prozradíte, co děláte za práci, kdy se vracíte domů, že o víkendu jezdíte na chalupu… To byste mu mohli dát do ruky rovnou klíče (pokud si je z věšáku nevezme nenápadně sám).

6. Co je psáno, to je dáno

Vy mi nepodepíšete ani souhlas k nabízení? A při prodeji auta jej dáte do bazaru a nechcete od nich ani papír, za kolik ho mají nabízet? Co když o vašem autě napíší nesmysl nebo ho budou nabízet za příliš nízkou cenu? Ne nadarmo se říká, „co je psáno, to je dáno“.

7. Makléř, který nabízí nejvyšší cenu, nemusí být ten nejlepší

Spíš to bude břídil, který tomu nerozumí a chce vás jen opít rohlíkem. Z rohlíku se vystřízliví velmi snadno, ale z takového makléře často bolí hlava ještě hodně dlouho.

8. Kvalita má svou cenu

Když se budete rozvádět, taky si najmete nejlevnějšího advokáta? Když zazlobí spojka u vašeho miláčka, dáte to melouchářovi, co to srovná za flašku? Vážně máte doma všechno výhradně z Číny? Stejně tak nejnižší provize neznamená, že ušetříte.

Tolik slov směrem ke klientovi.

A teď k makléři

Našeho doposud neznámého klienta nepřesvědčujeme proto, abychom prodali jeho nemovitost a vygenerovali provizi. Ale proto, abychom získali na svou stranu člověka, který bude spokojeným klientem, do budoucna mě bude doporučovat dalším klientům a ještě mi teď k tomu zaplatí provizi. Pokud takto jako makléř nesmýšlíte, přepněte si to v hlavě, budete to mít snazší.

Lidé něco podnikají hlavně s těmi, které znají, mají je rádi a mají jejich důvěru.

A co z toho vyplývá?

Že vás lidi musejí znát, mít vás rádi a vy musíte mít jejich důvěru.

A jak na to? Dál sledujte tyto stránky a buďte i vy chytrým makléřem.