Úspěšný makléř: Jan Štěpánek, TAURUM reality

Přehrajte si rozhovor s Honzou Štěpánkem z TAURUM reality o profesionální makléřině a o rekordním roku 2020.

Audio verze (stáhnout)

 

Přehled rozhovoru

1:02 – Z „řádky v Excelu” k životnímu naplnění v makléřině
3:36 – Jak se Honzovi dařilo v napjatém roce 2020
6:29 – 7 věcí, kterou jsou pro Honzu naprostý standard pro propagaci nemovitosti
8:30 – V čem spočívá kouzlo realitní kanceláře, kterou klienti opěvují a doporučují
11:30 – 2 důvody, proč byl pro Honzu rok 2020 rekordní i přes příchod COVID-19
13:56 – Co dělá Honzovi vrásky na čele
14:45 – Jak si nenechat z makléřiny utéct její kouzlo
16:21 – Jak balancují vztah dva makléři vlastnící jednu firmu
17:34 – 2 pohledy, které Honzovi pomáhají dál vylepšovat firmu
18:25 – Dilema nad 2 cestami, jak rozvíjet firmu dál
20:50 – Horké chvilky, které Honza zažíval s moderními technologiemi
23:45 – Proč Honza stále necítí, že by byl na vrcholu
24:04 – Jaký důležitý krok dělá Honza každý rok, aby se stále posouval
24:51 – Zásadní věc pro radost z dobře odvedené práce
25:51 – Jak překonal Honza nepohodlí z vystupování před kamerou

Přepis rozhovoru

Tomáš Kučera: Honza Štěpánek je hostem našeho povídání. Honzo, my se známe, ale kdyby se našel někdo, kdo by tě neznal, tak poprosím, jestli by si… Jméno už snad ani nemusíš. Ale jak dlouho jsi makléřem. V jakém regionu pracuješ. Pro jakou firmu děláš. Jak dlouho si v realitách. To je takový úplný základ.

Jan Štěpánek – TAURUM reality: Dobrý den, ahoj Tomáši, děkuji. Já jsem v realitách 4 roky. Před čtyřmi lety jsme založili s mojí skvělou parťačkou Hankou Procházkovou firmu TAURUM reality. Hanka je v realitách asi deset nebo jedenáct let. Já čtyři roky. Takže před čtyřmi lety jsme založili firmu.

TK: Jaký region?

JŠ: My jsme plzeňská realitní kancelář. Samozřejmě většina našich zakázek je, řekněme z Plzeňského kraje, ale asi jako každýmu realiťákovi, se nám čas od času stane, že máme zakázky třeba v Praze nebo v Děčíně, na Šumavě a podobně. Takže hlavně Plzeňsko.

TK: Proč ty jsi se vlastně rozhodnul vůbec jít do realit?

JŠ: No já jsem předtím šéfoval obchodnímu týmu v jedné finančně poradenské firmě. A my jsme potom založili vlastní finančně poradenskou firmu. To bylo před pěti lety a v té firmě s náma právě byla Hanka, ta moje kolegyně. Dělala reality a u nás dělala hypotéky. Mně se ta její práce líbila. Přišlo mi to jako docela zajímavý.

JŠ: Já jsem celý život jsem obchodník. Já jsem zvyklý od svých devatenácti let, 27 let už lítám po klientech. A mě ta práce s lidmi hrozně baví. Myslím si, že jsem v tom i docela dobrej, v komunikaci s klienty. Tím, že Hanka nebyla v té realitní kanceláři spokojená, tak jsem jako navrhl: „Hele Hani a co když si založíme vlastní realitku?” Tak jsme si založili vlastní realitku.

JŠ: Rok nám trvaly přípravy. Hanka byla pro mě taková jako inspirace a já jsem cítil, že protože mám hrozně rád nemovitosti, architekturu, budovy, tak jsem cítil, že by mě to možná mohlo bavit. Že propojím cestování za klienty, potkávání se s lidmi a ty nemovitosti samotný.

TK: No a baví tě to? Zjistil si, že jsi se úplně spletl nebo že jsi se v tom našel?

JŠ: Je to zajímavý. Baví mě to hrozně moc a je to poprvé v životě, kdy já můžu říct opravdu o svý práci, že mě opravdu hrozně moc baví. Já jsem před ním pracoval, jak jsem říkal, v jiný finančně poradenských firmě. Před tím jsem deset let pracoval ve velký korporaci a předtím jsem tak nějak jako podnikal. Prodával jsem nějakou kartografie a dělal jsem v reklamní společnosti. Hlavně v tý korporaci, tam jsem se cítil tak jako trošku jako řádka v Excelu, než abych se cítil jako člověk.

JŠ: A musím říct, že poprvé ve čtyřiceti dvou letech, kdy jsme založili tu firmu s Hankou, tak jsem zjistil, že tahle práce mě opravdu baví a baví mě čím dál tím víc.

TK: To je to baví, ale pak je tam taky ta druhá stránka věci, a to je to, že složenka nepotká a hypotéky je potřeba platit a auta žerou benzín a tak. Já samozřejmě z tebe nechci tahat položky z daňového přiznání, ale jak si vlastně na tom ty jako makléř, řekněme třeba za uplynulý rok, co se výsledků týče. A jak říkám, nechci po tobě cifry, nejsem finanční úřad, ale jenom naznačení toho, jak se ti prostě daří, protože vím, že se ti daří.

JŠ: No tak za uplynulý rok jsem na tom, anebo řekl bych, jsme na tom velmi dobře. A ty si řekl na jedný straně je, práce mě baví, na druhý straně jsou to ty složenky. Musím říct, že samozřejmě na začátku to takhle nebylo. Když jsme založili s klukama tu finanční firmu a s Hankou tu realitní firmu, tak to bylo hodně drsný pro mě. Protože jsem si musel půjčit na to peníze.

JŠ: Měl jsem samozřejmě výdaje, složenky, hypotéky, ale příjmy jsem na začátku neměl. Tak to bylo jako fakt hodně drsný, ten první rok. Ale řekl bych, že tvrdou prací a dobrou prací jsem to překonal, nebo jsme to překonali. Za loňský rok, vlastně my jsme tady dva s Hankou jako realiťáci, jsme dosáhli více než 8 milionů korun v příjmech jenom z té realitní činnosti, ve dvou lidech. Takže to bych řekl, že není vůbec špatný výsledek.

TK: Když to vydělím dvěma. Na makléře čtyři miliony za rok. To je teda. Kdybych měl, smekám. Tak já jsem jenom chtěl, a děkuji i za ty konkrétní cifry, že se za to nestydíš, že neskrýváš to. Děkuju za to, protože pokud naše povídání má být inspirativní ohledně přístupu makléřiny a práce, tak samozřejmě je potřeba se bavit s lidmi, kteří ty výsledky mají, a to ty bezpochyby jsi. Takže teď už má smysl víc na strašit uši a vnímat.

TK: Co Honzu Štěpánka vlastně na té makléři baví v konkrétních věcech? Co ty jako makléř pro toho klienta, prodávajícího, vlastně dneska děláš jako takovej standard. Co je obsah tvojí práce makléře?

JŠ: Když jsme nějakou tu firmu založili, tak já jsem tam měl takovou myšlenku, a myslím si, že Hanka ji tam měla taky, a to nás trošku spojuje, že jsme tu realitku chtěli udělat ne jako průměrně dobrou realitní kancelář, ale jako naprosto špičkovou. Takže zlom, a to musím říct úplně otevřeně, u nás nastal, když jsme byli Tomáši na tvým školení. Už je to možná, myslím, dva roky.

JŠ: V Praze jsme se potkali s dalšími dvanácti makléři na víkendovým nebo dvou-třídenním školení a já jsem tam vlastně měl myšlenku, že: Proč bychom měli v naší realitní kanceláři dělat jenom něco pro toho klienta? Proč ne všechno? Když chceme být opravdu jako ta špičková realitní kancelář, špičkový realitní makléři, tak přece musíme pro toho klienta udělat všechno, co nám ta dnešní technologie a ty možnosti nabízí.

JŠ: Takže já doufám, že děláme všechno pro klienty. Alespoň všechno, o čem víme. Ale je pravda, že každou chvíli nás ještě někde něco napadne, a ještě bychom mohli něco vylepšit. Abych byl konkrétní.

JŠ: Za naprostý standard považuji to, že u každé zakázky uděláme samozřejmě profesionální fotografie. Ne amatérské, ale profesionální.

JŠ: Potom uděláme profesionální video prohlídku. A to zdůrazňuji úplně u každé zakázky. Asi teda kromě pronájmů. Tam ty peníze na to nejsou. Ale kromě pronájmů tak u každé zakázky. Ať se jedná o pozemek, byt, dům, komerční prostory. Je to úplně jedno.

JŠ: Potom u každé zakázky vždycky děláme půdorys. Na rovinu nerozumím tomu, jak můžou makléři nabízet nemovitosti bez půdorysu. To je podle mě školácká chyba.

JŠ: Potom samozřejmě děláme velmi kvalitní popis. Všechno si zjistíme o té nemovitosti.

JŠ: A potom každé nemovitosti děláme webovou stránku. To jsi nás taky naučil, Tome, ty. Webovou stránku děláme opět u každé nemovitosti. Webová stránka nám umožňuje, nebo respektive dneska už to umožňují i některé realitní portály, vkládat i 3D scan nemovitosti. Ten, řeknu, neděláme úplně u všech nemovitostí, ale tam kde, řekněme, se nám to líbí.

JŠ: Potom děláme ještě panoramatické snímky. Mám foťák, který dělá 360stupňové snímky. Tak ty děláme taky. No, a protože mám licenci na dron, tak samozřejmě to je velká výhoda. Zvlášť když se prodávají pozemky a domy, tak děláme i záběry zvenku z výšky. On ten dron umí takovou hezkou funkci, že umí udělat panoramatický snímek. On se otáčí ve vzduchu dokola a fotí to jako panorama. Takže to je hezké.

JŠ: To jsou věci, které děláme, řekněme, pro propagaci nemovitosti. Potom samozřejmě klasicky inzerce na realitních serverech. Zveřejňujeme samozřejmě i placenou propagací přes Facebook například. Na YouTube dáváme video prohlídku.

JŠ: Ale ty jsi se ptal, co děláme pro toho klienta. A já jsem spíš řekl, co děláme pro nemovitost, aby se líp prodala. Já si myslím, že úspěch naší realitní kanceláře spočívá právě v tom, že přemýšlíme, jak to udělat pro toho klienta, aby ten prodej jeho nemovitosti byl od prvního momentu, kdy začne mít myšlenky, že by mohl ten svůj byt prodat až do konce, aby to bylo jedno příjemné překvapení za druhým. Aby to nebylo jedno nepříjemné překvapení za druhým.

JŠ: Protože lidi samozřejmě, když prodávají svoji nemovitost, když se vžijete do jejich role, tak se trošku bojí. Prodávají jednu z nejdražších věcí, kterou oni mají. Teď neví, jak to udělat. Přes koho to prodávat. Mám prodávat přes makléře? Dyť já žádného neznám? Co když mě okrade? Co když to nebude prodávat dobře?  Takže ti lidé jsou plni strachu. Samozřejmě i v tom průběhu mají obavy, jestli makléř bude diletant nebo nebude, a jestli se o to dobře postará.

JŠ: Já tomuhle říkám „customer journey” anglicky, což je cesta zákazníka. A když si vlastně makléř uvědomí, co ten zákazník prožívá od prvního momentu, kdy má myšlenku, prodám svůj byt, tak musí někde hledat na internetu. Seznámit se s makléřem přes internet, přes jeho webové stránky, přes to, co ten makléř dělá, přes to, jak působí důvěryhodně.

JŠ: Od toho momentu vlastně už toho zákazníka provází prodejní proces až do úplného konce, kdy má peníze na účtě. Nemovitosti je předaná. Všechno je vyřízeno.

JŠ: My jsme s Hankou opravdu ladili cestu klienta tak, aby opravdu v každým momentě náš klient byl stoprocentně informován. Aby měl absolutní jistotu v tom, že narazil na profesionály makléře. Zbavili jsme ho všech strachů, které by mohl mít. Aby cesta prodeje byla pro něj spíš příjemným zážitkem.

JŠ: A tohle si myslím, že v kombinaci s tím, že používáme technologie a děláme pro tu nemovitost všechno, je ta zlatá kombinace, která potom způsobuje, že lidi nás hodně doporučují. Dávají nám dobré zpětné vazby, dobré reference, a máme potom dost zakázek.

TK: Takže je tam kombinace opravdu vysoký profesionality s lidským přístupem, který tam potřeba samozřejmě je. Což velmi kvituji, a to je opravdu na jedničku, podtrženou.

TK: Jak jste se vlastně, ale poprali s nepříjemnou situací, protože makléřina není jenom o světlých dnech. Všechno se daří. Klient je úžasný. Zájemců je hodně. Ale jsou to samozřejmě také nepříjemný situace a jedna z těch nepříjemných je COVID. A to je něco, co řekneme, zamíchalo s realitním trhem a hodně makléřům to způsobuje komplikace a problémy. Jak jste se k tomu postavili vy a jak jste to řešili v době, kdy se tohle všechno objevilo?

JŠ: Já musím říct, že nás COVID nijak nezasáhl negativně. Naopak my jsme loni měli rekordní rok v historii naší realitní kanceláře. Myslím si, že jsou dva důvody, proč jsme ten rok měli rekordní.

JŠ: První věc byla, že jsme opravdu skutečně to, co jsme načerpávávali na různých seminářích a školeních, a hodně toho bylo i od tebe, tak jsme skutečně skutečně realizovali a skutečně dělali.

JŠ: Vidím okolo sebe spoustu případů, že člověk jde na školení, na seminář, a řekne: „To je dobrý.” A tím to skončí. Nebo si přečte nějakou knížku a řekne: „To bych taky měl.” A neudělá to. My jsme se snažili ty věci skutečně dělat. To znamená, že když přišel COVID tak my jsme měli naší propagaci, já bych řekl hotovou. My jsme měli webové stránky. Nás jako makléřů. Měli jsme funkční email marketing. Pracovali jsme s databází.

JŠ: Takže my jsme jenom ty věci dělali dál. A když potom přišel COVID tak my jsme ještě navíc zesílily naší sebepropagaci. My jsme se nestáhli někam do ústraní a nečekali jsme, až to přejde. Ale my jsme začali například vysílat semináře. My jsme se k tomu chystali dva roky a COVID to spustil. Řekli jsme si, na co čekat, jdeme do toho. Stejně jsou všichni přilepení u počítačů, u monitorů, takže jsme začali vysílat webináře.

JŠ: Musím říct, že to bylo naprosto skvělý, protože my jsme si to osahali, že to vlastně jde. Naučili jsme se to a vysíláme dneska webináře jak s Hankou realitní, tak s Tomášem Rusňákem, kolegou hypotečním specialistou, hypoteční webináře.

JŠ: A je to dobrý v tom smyslu, že vlastně lidi nás o něco více zase vnímají jako profíky. Samozřejmě webináře jsou nahraný někde na našem Facebooku. Může se na ně kdokoliv dostat i zpětně.

JŠ: Řekl bych tím, že jsme byli připravení, měli jsme už hotovou naší propagaci a databázi klientů i email marketing a zároveň i to, že jsme ještě zesílily tu sebe-propagaci, tak to nám pomohlo v tom, že klientů máme opravdu dost.

TK: Co se naopak nepovedlo? Co považuješ za něco, co byl problém a hodláte se s tím nějak poprat, aby to neznělo pořád jenom růžově.

JŠ: No je to pravda. To, co děláme, není samozřejmě zadarmo. To, co se mně osobně zatím nedaří, tak je snížit počet hodin, který já práci věnuji.

JŠ: Říkal jsem si na začátku, že to bude jasný. 3 hodiny v noci jsem ještě v kanceláři. To je jenom protože máme tu firmu teprve půl roku, a přece musím makat, abych správně nastavil věci, a aby to mělo výsledky, abychom tu lokomotivu roztlačili.

JŠ: Lokomotiva a vlak je roztlačený, ale stále mě to stojí, nebo nás to stojí, poměrně dost hodin práce. Skutečně to není zadarmo. Řekl bych, že to, co nás čeká, je to, co nemáme vyřešeno dobře. My jsme loni přijali asistentku. Předloni jsme přijali asistenta. Tak si myslím, že nás čeká ještě lepší vnitřní organizace u nás v rámci firmy.

JŠ: Mám pocit, že kouzlo realitního makléře nebo práce, aby ho to bavilo, tak se může skrývat v tom, že makléř bude dělat pouze věci, v kterých on je skutečně dobrý a je řekněme nenahraditelný a všechno ostatní, co může udělat někdo jiný, tak bude prostě dělat někdo jiný.

JŠ: Je tady spousta lidí, které nebaví běhat po klientech. Nechtěli by chodit po obchodních schůzkách. Mě to extrémně baví, takže já se snažím osekávat svoji práci tak, abych skutečně byl pouze u klientů a velmi málo v kanceláři.

JŠ: Postupně se to posouvá a jde to. Ale ještě v tom mám velké rezervy, protože se mi běžně děje, že jsem v práci do večera, leckdy i později do noci. Takže tím je to trochu u mě vykoupeno. Na tom musím já hodně pracovat.

TK: To je ten proces, co my jsme řešili v Milionovým makléři, že vlastně ta makléřina je něco od A do Z. Takový koloběh pořád věcí dokola a záleží vlastně na tom, co ty si z těch veškerých činností vybereš. Jestli někdo děláš všechno od A do Z, pak to je velmi časově náročný. Nebo si na určitý věci v průběhu času vlastně najímáš lidi, takže pokud jsou asistenti, asistentky. Máte třeba ve firmě profi fotografa, jestli se nepletu, tak to jsou právě ty činnosti, že už najednou nemusíš fotit ty, i když fotit umíš a dobře, protože ti to prostě zabere nějaký čas. Ten čas dělá někdo za tebe a ty se věnuješ něčemu, co jsou třeba ti klienti. Chápu to takhle správně?

JŠ: Je to úplně přesně takhle. My dokonce s Hankou, která vlastně je se mnou spolumajitelka, je stejně jako já realitní makléřka, vlastně najímáme jeden druhého. Protože Hanku hrozně baví dotahování zakázek, protože ona je hodně precizní, hodně pečlivá. Mě zase hodně baví technická stránka věci, takže vlastně u jejích zakázek jsem já zodpovědný za technickou stránku a ona u mých zakázek je zodpovědná za dotažení, smluvní věci a podobně.

JŠ: To znamená, že skutečně si to tady dělíme tak, abychom všichni ve firmě dělali to, co nás baví. To, v čem jsme dobří. Ale ještě to chce trošku vnitřního nastavování systému.

TK: Já jsem se chtěl zeptat na plány do budoucna, ale tím si je asi naznačil viď? Že vlastně navenek vůči klientům je to fungující rozjetá mašina. Funguje to. Klienti jsou spokojení. Mají špičkovou službu. Firma, makléři, vy jako lidi, vyděláváte peníze, ale ta práce do budoucna jsou vnitřní procesy a vychytání systému.

JŠ: Ano, je to rozhodně jedna z věcí do budoucna. A musím říct, že mě na tom děsně baví, protože já s Hankou vlastně jsem za prvé realitní makléř, ale za druhé jsem taky podnikatel. Čili já jsem ten, kdo skutečně dělá tu makléřinu. Nemáme tady armádu makléřů, nejsem manažerem makléřů, ale jsem ten obchodník, který skutečně jezdí ke klientům, je s nima tváří v tvář denně.

JŠ: Za druhé jsem ale podnikatel. To mě na tom strašně baví, že vlastně naši firmu neustále pipláme. Ten systém vytváříme tak, aby byl dokonalý. Z každé drobnosti, která se nám stane, kde třeba klient něco očekával, a ono to bylo o milimetr jinak, tak se poučíme do budoucna. Předejdeme tomu v budoucnu, aby klient to, co by mohl očekávat, aby dostal rovnou od nás, aby to bylo skutečně dokonalé.

JŠ: No a vlastně my jsme měli takový dilema s Hankou, jestli naši firmu rozvíjet stylem: budeme nabírat makléře, nabírat makléře, nabírat makléře a otevírat pobočky, otevírat pobočky. Nebo jestli budeme firmu rozvíjet stylem, že se z nás dvou stanou opravdu profesionální makléři a budeme si na spoustu věcí okolo, které děláme, najímat asistenty nebo externisty a podobně.

JŠ: Tak jsme šli druhou cestou a teď vnímám, že se samozřejmě dostáváme do situace, že když my tu jsme a pracujeme, tak firma běží. Když my tu nebudeme a nebudeme pracovat, nebudou zakázky, protože my jsme ti makléři. Takže věřím tomu, že do budoucna možná naši činnost, kterou jsme se naučili a vyladili, tak sem tam nějakého nového makléře třeba i naučíme.

JŠ: Ale velmi zlehka. Rozhodně nebudeme firma, která multilevelově bude otvírat pobočky jednu za druhou a bude nabírat desítky a desítky klientů. Mám pocit, že bychom asi nebyli schopni udržet vysokou kvalitu, o kterou se snažíme, a která nám velmi funguje.

TK: Honzo, já vím, že to je možná jako už historicky mediálně profláknutá otázka, ale nějaká veselá příhoda. Ale to může být třeba i příhoda, který už se dneska směješ už ale v danou chvíli třeba ani moc veselá nebyla. Něco, co se ti z makléřiny přihodilo a možná by to pobavilo někoho, kdo nás teď sleduje. Vybavíš si něco?

 JŠ: Tome, asi jsi mě zaskočil. Protože veselou příhodu asi teď nemám.

TK: Já ti zkusím pomoct. Mě se na to totiž před časem někdo ptal a ta moje veselá příhoda byla ta, že před pár lety v nadšení do moderních technologií pro práci makléře jsem si pořídil dron, ještě tím nejhorším možným způsobem, že jsem si ho půjčil. On najednou zmizel. Prostě mi uletěl, takže jsem si půjčil ovladač a dron a vracel jenom ovladač. Tenkrát mi bylo teda z toho velmi úzko, ale dneska už se tomu směju. Zažíváte i vy něco, čemu se potom dodatečně smějete? A to prostě fakt bylo od začátku úsměvný.

JŠ: S tím dronem samozřejmě, když se člověk s ním učí, tak občas jsem zažíval zažíval horké chvilky. Když má člověk licenci na dron musí dodržovat letecký předpisy, musím drona mít vždycky na oční dohled. Ale taky se mi jako párkrát stalo, že jsem si říkal. A sakra, dron přestal reagovat a teď, co s tím? Teď nevím, jestli mi odletí nebo, co se bude dít.

JŠ: Ale napadla mě jedna vtipná historka. Dneska musím říct, že vtipná. V tý době mi vůbec dobře nebylo. A to bylo, když jsem se s tím dronem učil, tak jsme byli s Hankou někde na louce a já jsem se učil drona chytat i do ruky, aby mi přestával takhle na dlani.

JŠ: A já jsem řekl Hance: „Hele Hani pojď, taky si to zkus, ať ti ten dron přistane na dlani.” Ale nenapadlo mi, že Hanka neotevře ruku, ale že ho bude chytat za tělíčko. No a vůbec mě nenapadlo, že Hanka má o centimetr delší nehty než já. Takže ji vrtulky jí pěkně odsekali ty nehty. No, to mi teda jako dobře nebylo. Hanka chudák potom dva měsíce měla krátké nehty a musela hned k nehtařce, aby byly ty nehty upravený. Takovouhle historku mám já.

TK: Jo to je moc hezký na vyprávění. Já to zkusím shrnout. Ty jsi se před pár lety pustil do realit, protože jsi tušil, že by tě to mohlo bavit. Makal jsi, dřel si, hodně si se vzdělával. Prošel si hodně školení, kurzů. Nasával jsi informace, přečetl knihy a rozhodl se, že budeš makléřinu dělat na nejvyšší možné úrovni. Co se týče nejen technologických věcí.

TK: V podstatě jako velmi rychle tohle všechno, tenhle tvůj přístup k věci společně s Hankou, slavil úspěch. A to řádově nejen v ocenění klientů, ale samozřejmě i oceněním finančním, což samozřejmě je potřeba jedno s druhým. Přece jenom podnikáme taky pro peníze a můžeme se vylepšovat jenom díky tomu, že ty peníze vyděláváme a můžeme je potom zpětně investovat sami do sebe nebo do firmy.  Alespoň takhle to u tebe vnímám.

TK: Dneska neusínáš na vavřínech a chceš dál vyšperkovávat, a ještě profesionalizovat svoji práci, aby to prostě neskončilo v uvozovkách, „vrcholem”, kde dneska jsi. Dalo by se říct, že tohle moje shrnutí vystihuje naše povídání a tvojí historii? Byť se samozřejmě o tom dá mluvit víc a v širších souvislostech. Ale je tohle Honza Štěpánek v kostce?

JŠ: Možná kromě jedný věci. Já rozhodně necítím, že jsem na vrcholu. Já jsem řekněme na cestě nahoru.

TK: Tak s dovolením to je moje tvrzení.

JŠ: Dobře. Já jsem řekněme na cestě nahoru. Já mám pocit, že jakmile je člověk na vrcholu něčeho, tak už by měl mít před sebou další vrchol, který by chtěl zdolat. Další cíl. A tady se ještě možná malinko u toho zastavím.

JŠ: Hodně důležitý jsou myšlenky, které má člověk jako makléř, jako podnikatel. A my jsme skutečně s Hankou anebo já alespoň teda osobně jsem to tak cítil, že jsem si stanovil nějaké cíle, kterých chci dosáhnout. Ty cíle jako nebyly rozhodně malé. Vůbec jsem v ten okamžik, kdy jsem si ty cíle stanovoval, tak jsem vůbec nevěděl, jak těch cílů dosáhneme. Ale na to jsem v ten okamžik kašlal.

JŠ: My to děláme každý rok. Na každý rok si stanovujeme finanční cíl a vlastně i na začátku, kdy jsem se pustil do makléřiny, tak jsem si taky stanovil nějaké své osobní makléřské cíle a ty cíle byly jako hodně ambiciózní. Takže já ty cíle neustále dál posouvám. To si myslím, že to je právě to, co mě na té cestě baví a drží.

JŠ: A druhá věc ještě, kterou musím říct, to si neodpustím. Pokud bych měl dát někomu jakoukoliv radu nebo nějakou svojí úspěšnou akci, tak je to jednoznačně být stoprocentně etický a férový. Nejenom v práci, ale i v osobním životě. Protože jsem pochopil, že makléřská práce nabízí spoustu věcí, kde se dá jako malinko ošulit. Třeba je velká poptávka, klienti vám nabízejí úplatek nebo se to dá prostě nějak udělat. Snažím se být totálně naprosto, a to zdůrazňuji stoprocentně, etický a férový, a to i ke konkurenci, k ostatních makléřů a ke klientům. Musím říct, že to je základ toho, aby člověk měl z té své práce radost. Protože jakmile to člověk nedělá poctivě a férově, tak nemůže mít radost ani sám ze sebe.

JŠ: Takže nebát se rozhodně velkých věcí. Nebát se rozhodně velkých cílů. To mě dává motivaci. Být stoprocentně férový a etický.

JŠ: No a pak třeba byla další věc, že jsem trošku musel skousnout nějaké nepohodlí, když jsem poprvé vlezl před kameru. Tak to už mám dávno za sebou. Když to shrnu do jedné věty. Nebát se toho, jak člověk u toho vypadá, u té své práce, prostě to dělat srdcem, nasazením a férově.

Tomáš Kučera: Je velkým potěšením pro mě povídat si s úspěšnými. Je to pro mě vždycky inspirace. A primárně to měla být dneska inspirace pro všechny ostatní, kteří nás teď právě sledují. Tak to byl Honza Štěpánek. Já tě zdravím do Plzně. Děkuji a budu se s tebou zase těšit někdy na setkání.

Jan Štěpánek – TAURUM reality: Děkuji a přeji vám hezký den.

Navštivte stránky makléře Honzy Štěpánka. Podívejte se na TAURUM reality.