Zatracená dovolená! Člověk tam páchá vnitřní samomluvu a pak z toho vzniká …
… spousta myšlenek. Nevím, jak jste na tom vy, ale já si na dovolené povídám se svým vnitřním hlasem. Je to proto, že mám sám na sebe čas. Někdy se tomu říká vnitřní samomluva, i když samozřejmě okolí nic neslyší, protože vy si povídáte „nahlas“ sám se sebou.
Ale zpátky k titulku tohoto blogu a fotografii. Cestou, kterou vidíte, chodila každý den i rodina, kde on byl slepý a ona i jejich syn trpěli kostní dysplázií. Hovorově jim taky někdy říkáme liliputi. Často jsem viděl obrázek, kdy zjevně nemocný pětiletý syn vodil svého slepého otce k bazénu, k moři či na zmrzlinu.
Na takové dovolené logicky zažijete mnoho hysterických scén dětí a jejich rodičů, hádek dospělých a podobně. Tahle rodina sem ale vnesla něco neuchopitelného. Klid, soulad, harmonii, lásku,… přistihl jsem se, že já i ostatní na ně často doslova civíme. Nejdřív jsem si myslel, že proto, že jsou jiní. Byly to ale pohledy respektu. Zatracená dovolená! Zase jsem si uvědomil, že … však vy víte, co mám na mysli. Jen si představte tuhle trojici a postavte vedle toho své „starosti“.
Nicméně, co ještě říkal můj vnitřní hlas:
– Letos nevydám jen jednu knížku, ale tři. I tu plnou srandy se svým kamarádem Radko Bobákem. Nebudu odkládat nic, co můžu udělat hned.
– Projekt pro chytré makléře spustím na podzim a ne až příští rok.
– Budu číst ještě víc knih než doposud a budu se vzdělávat ještě víc než doposud. Vždyť je to tak, tak,… povznášející.
Jo a ještě jedna věc. Můj vážený klient mi doporučil knížku „Sedm největších rodičovských omylů“. Pokud máte rodiče, doporučuji. Pokud máte děti, obzvlášť doporučuji!
Přečetl jsem ji jedním dechem a rozhodně není jen o rodičích a dětech. Spíš o lidech.
PROSÍM, přiznejte se tu také veřejně k tomu, že si povídáte vnitřně sami pro sebe. A klidně i k tomu, o čem to „povídání“ bývá.